Jdi na obsah Jdi na menu
 


Moje zasvěcení na Moon Mother a Požehnání ženského lůna od Mirandy Gray

 

Moje zasvěcení na Moon Mother 

a Požehnání ženského lůna

od Mirandy Gray  

Jedu na Požehnání ženského lůna a těším se, že osobně poznám Mirandu Gray. Víc neočekávám, jen vím, že je pro mne důležité tam být a přes veškeré zdánlivé překážky se s nadhledem, který někdy vypadá téměř nezodpovědně, dostávám konečně a opravdu na cestu. Teď myslím na cestu do Prahy, i když ...

         V autobuse se bez váhání představuji ženě sedící vedle mne a neúnavně, přes veškerou únavu, si povídáme nejdříve o Ženských příbězích, knize, na jejíž oficiální křest se večer chystám. Témata se střídají - archetypy, ženské kruhy, Anglie, Avalon, Egypská bohyně Maat, děti, muži ...

Batoh na zádech mi připomíná mé cestovatelské období kdysi dávno. To už kráčím ulicemi Prahy a padá několik kapek deště .. a to doslova. Mířím přímo do Maitrei, i když do akce zbývá ještě pár hodin.

Přivítá mne přívětivý hlas, příjemné ženy a po chvilce čekání další víla, která mi dává klíč od meditárny a sděluje mi, že tam budu spát sama. Stoupám tedy po schodech a čím výš jsem, tím víc si připadám zvláštněji. Když otevřu dveře a vejdu do poloprázdné místnosti, zaplavuje mne neuvěřitelný pocit, jako bych vystoupala do samotného nebe nebo se snad ocitla v ráji? „Jsem tu jako královna, jako bohyně,“ říkám si sama pro sebe s úžasem. Ten pocit se nedá popsat, je navždy ve mne. Zhluboka vdechuji vůni místnosti, prociťuji kouzlo tohoto prostoru, jeho čistotu, jednoduchost, krásu. Pouštím si svou oblíbenou hudbu a cítím se v bezpečí „domova.“

V těchto pocitech euforie mechanicky a instinktivně dělám nejnutnější. Najednou ležím nahá na zemi na matraci, kterou jsem si stačila nachystat. Úplně mne to pohlcuje. Napadá mne, že ten prostor je tu připravený pro můj rituál, pro mé zasvěcení. Je tak magický mystický, rituální, zasvěcovací. Nořím se do sebe, do svého těla, vnímám svá energetická centra, cítím vzrušení, vlny energie rozlévající se od nohou až k hlavě, pulzující pánevní dno, orgasmické chvění, brnění, teplo i mrazivění. Vnímám zasvěcovací rituál, jednotlivé úkony, které cítím na svém těle. Cítím se krásně vyladěná, propojená. Nechce se mi ani otevírat oči, ani se hýbat, ale pak se mé tělo zaktivuje a zjišťuji, že uplynula hodina a je načase se připravit na večerní akci.

womb-and-female-organs.jpgCelý večer jsem tak trochu jako v mlžném oparu. Potkávám spoustu žen, které jsem si také přála poznat osobně. Večer ubíhá neuvěřitelně rychle. Než jdu spát, mám nutkání konečně nakreslit obrázek ženských orgánů, který už několik dnů cítím potřebu vytvořit. Opět se ponořuji hluboko do sebe, spojuji se se svou dělohou a cítím její pulzování. Celou noc pak nemůžu pořádně spát.

Ráno po přivítání Miranda začíná meditací, ve které si mám představit, že ze sebe sundávám všechno oblečení, očišťuji se a já si vybavuji zážitky předešlého večera a vplouvám do stejné energie. Pak překvapivě začíná hned zasvěcování. Je nás hodně a já čekám, ležím a pak mne inspiruje jedna malující žena a vytahuji pastelky a papír a začínám kreslit svůj děložní strom. Jen nakreslím základní kmen a pár listů a jsem zavolána k zasvěcení. K mému překvapení Miranda zasvěcuje způsobem, který jsem viděla ve svých vizích a uvědomuji si silně propojení s přírodou, se živly, s archetypy. Procházím meditací Požehnání ženského lůna a mysl dokresluje obraz, který jsem začala, noří se do obrazů, barev, tónů hudby, ležím na břichu a objímám Matku Zemi.  

womb-tree-x.jpg

        Po skončení beru opět pastelku do ruky a hraju si s lístečky, kreslím červené plody a cítím, že tu někde bude koruna a někde snad i žena. Vykresluji syté odstíny, přelívající se barvy, které kombinuji jednu na druhou a vždy jsem zvědavá, co se v obrazu zjeví. Ženu stále nikde nemám a obrázek už je skoro hotový. Pak si všímám tvaru srdce, který vznikl v koruně stromu. Ve středu srdce je symbol dělohy v kmeni stromu a v horní části vzniká korunka symbolizující třetí oko. V tu chvíli vidím, že ta žena je tím stromem. Její blonďaté vlasy prozářené svitem měsíce prorůstají až do kořenů a zároveň vypadají i jako andělská křídla. Celá žena je prozářená světlem úplňku, který září na obloze a ve kterém se odráží Sluneční paprsky. Prozařuje až do Země, kde se přes kořeny propojuje se žhavou energií zemského jádra, ale i s pramínky podzemní vody. Je tak jemně a božsky ženská. Děloha pulzuje životem v orgasmických stazích, v souladu se Zemí, s celým Vesmírem, který také pulzuje v neustálé kosmické extázi. 

 
            Dostávám nádherný náramek z pravidelně kulatých měsíčních kamenů jako symbol toho, že jsem byla zasvěcena jako Moon Mother. Cítím ještě silnější propojení s měsícem, sílu úplňku. Vnímám jeho stříbrnou záři, jeho propojení se Zemí. Vnímám propojení Matky Země se všemi ženami, s ženstvím. Vnímám fáze měsíce, lunární cykly, proměny v nich. Proměny v sobě. Propojení v sobě. Zasvěcení, iniciaci.

            Celým rituálem zasvěcení procházím opakovaně s ostatními ženami, ostatními Moon Mothers. Cítím propojení všech žen. Jsme dcery Země a Země je naší Matkou. Jsme Moon Mothers, měsíční matky, matky Měsíce, ve kterém se v úplňku odráží nejvíce Slunečních paprsků. Jsme napojené na měsíc, ukotvující měsíční záři do těla žen, propojujíc ženy s Matkou Zemí. Žehnáme ženské lůno. Jsme jako kněžky zasvěcené k tomu, aby skrze nás ženy přijímaly Požehnání ženského lůna. Otevíráme a aktivujeme jednotlivá energetická centra, jednotlivé archetypy. Probouzíme v ženách posvátné ženství. Vdechujeme do nich ducha Božského ženství. Učíme se i léčení dělohy a samy cítíme, jak silně na nás působí. Prociťujeme sílu léčení, zasvěcení, iniciace, rituálu, požehnání.   

                K mému překvapení se ráno potkávám v kuchyňce s Mirandou. Vůbec jsem netušila, že spíme jen pár metrů od sebe. Vzpomenu si na své úvodní přivítání prostorem a uvědomuji si, jak silně jsem cítila tuto přítomnost. Zapovídáme se a mluvíme o mých zážitcích, obrazech, mužských i ženských archetypech … a i když je málo času, rychle se rozhoduji a ještě vyrážím na procházku ranní Prahou. Sukně za mnou vlaje, ramena zahalená v rudém šátku, téměř utíkám až na Karlův most, který je pro mne symbolem „prahu“. Přicházím až ke kříži, kde si všímám dvou bronzových částí vyleštěných rukama kolemjdoucích. Dotýkám se jich obou zároveň, dívám se vzhůru k Ježíši, k Nebi, v mysli se propojuji se všemi lidmi, kteří zde stáli přede mnou, snad s přáním, aby se jim dostalo milosti…

 

            Vše dokonale zapadá…

.. i meditace v solné jeskyni s Požehnáním ženského lůna

 

male-and-female-interaction-70.jpg

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA